pátek 10. ledna 2014

DEN CO DEN


AUTOR: David Levithan
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Every Day
POČET STRAN: 344

David Levithan napsal již spoustu knih, na některých se dokonce podílel s jinými autory. Já sama bych ráda v ruce držela knihu Will Grayson, Will Grayson, kterou napsal společně s Johnem Greenem. Nezapomeňte omrknout autorovu stránku, ať nepřijdete o spoustu dobrých knih!

Den co den je příběh jednoho člověka, který je sice neobyčejný, ale říká si jednoduše A. Každý den se probouzí v těle někoho jiného, nikdy neví, kým bude zítra. A si na to za šestnáct let zvykl – každý den se snaží chovat jako osoba, kterou právě je, nemá rodinu a žádný majetek, kromě toho duševního. Jednoho dne se však probudí jako kluk Justin a zamiluje se do jeho přítelkyně Rhiannon. Jenže jak s ní může být, když je pokaždé někým jiným?

Nejspíš si nedokážete představit mou radost, když se mi kniha konečně dostala do rukou, protože jsem se na ni hodně těšila. Trochu jsem se obávala, že příběh bude připomínat Hostitele. Nemohla jsem se však mýlit víc, už od první stránky mi bylo jasné, že to tak vůbec nebude.

Hlavní postavou příběhu je A, který nemá své tělo a normální život. Jako hlavního hrdinu si ho každý hned oblíbí, budete s ním soucítit, ale je těžké vžít se do jeho situace. Já bych podobné teleportování z těla do těla nezvládla. A žije bez rodiny, nemá nikoho, kromě své duše a nejlepších vzpomínek. Zdá se divné, že si nepamatuje všechny lidi a těla, která obýval, ale když se člověk mění každý den a snaží se splynout s životem, do kterého byl právě vhozen, jen těžko si může zapamatovat každou hloupost.

Autor se rozhodně s úvodem příliš nepáře. Čtenář je vhozen do příběhu a prakticky ihned se dozvídá o tom, kdo to ten A vlastně je. Já si knihu zamilovala hned na první straně, musela jsem číst dál a dál.
Hned ten první den, co se s hrdinou setkáte, se spolu s ním zamilujete do Rhiannon. Dívka se n začátku zdá jako ta nejlepší, nejsmutnější a nejkřehčí knižní postava. Jenže jak jde příběh dál, rychle pochopíte, že tomu tak není. Rhiannon se snaží A milovat, ale A jí neustále přemlouvá a ona mu neustále uniká, což sice působí víc skutečně, ale táhne se to tak celou knih a někomu by to mohlo připadat otravné. Oba také rádi věci dramatizují, takže pokud nechcete sledovat kdejaké fňukání a prakticky jen jednu zápletku, knihu ani neotvírejte.

Je zřejmé, že pokud A chce být s Rhiannon den co den, musí kvůli tomu hodně vysvětlit a hodně přetrpět. Jistě, mohl by se s ní scházet pokaždé jako někdo jiný, ale jen těžko by to slečně nepřišlo divné, když by se každý den seznámila s někým novým. Moc se mi líbilo sledovat nejrůznější osoby, jejich zajímavé i nezajímavé životy. Nečekejte však velký popis všech těl a životů, to by byla kniha dvakrát taková. David Levithan skvěle ukazuje, že to není vzhled, na čem by mělo záležet.

Na konci příběhu autor začal s poměrně zajímavou myšlenkou. Jenže až moc pozdě, protože kniha měla za třicet stran končit. Konec je volný, ale na druhou stranu je to příležitost pro čtenáře, kteří mají otevřenější konce rádi – mohou si domyslet, co se stane dál.

Jak jsem řekla, A a jeho příběh jsem si zamilovala od úplného začátku. Když přehlédnu pár věcí, je to naprosto skvělá kniha, u které mi neuvěřitelně chybí epilog. Za mě čtyři hvězdy, Davide, těším se na další díla!

8 komentářů:

  1. Tahle knížka mě docela zklamala. Asi jsem od ní očekávala moc. Ale konec byl opravdu povedený, dost mě překvapil. Jsem zvědavá na druhý díl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě naopak překvapila, protože jsem neočekávala vůbec nic :)
      Já žiju v tom, že je to samostatná kniha a/nebo že druhý díl má být to samé z pohledu Rhiannon? Vůbec nevím, kde jsem k tomu přišla :D Tak nějak jsem doufala, že to nebude mít pokračování, škoda.

      Vymazat
  2. Mňa kniha sklamala, lebo mi prišlo, že je to viac-menej o ničom. A ak, tak sa to stále opakuje. Musím povedať, že koniec ma prekvapil a som s ním spokojná, Rhiannon mi strašne liezla na nervy a preto je to pre mňa proste koniec a na ďalší diel sa už nechystám :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, prakticky je to celou dobu o ničem, až na konci se objeví pořádné téma. Jenže kdyby se to téma řešilo od začátku, byla by to jen "další" kniha. Taková, co jen vyplňuje mezery a těch je v současnosti milión. Mě se líbila hlavní postava a jeho problém jestli žít podle svého nebo jen splývat s ostatními. Ale naprosto tomu rozumím, sto lidí, sto chutí :)

      Vymazat
  3. U téhle knížky hrozně dlouho váhám. Chci si ji přečíst, ale na druhou stranu do toho vždycky někdo přijde. Je to jako s druhým dílem Písně ledu a ohně. Vždycky přijde jiná kniha, u níž si řeknu, že ji mám hned přečtenou a pak pújdu na tohle... jenže nakonec nepůjdu. Tak třeba se k tomu někdy dostanu, uvidím... :)
    Mimochodem, nemáš nový vzhled? :O Já si teď vůbec nejsem jistá, ale když jsem blog naklikla, chvíli jsem si vůbec nebyla jistá, zda jsem u Tebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdybych si jí nevybrala k Vánocům, tak se k ní ještě dlouho nedostanu, takže tě naprosto chápu :) Jakmile jsem jí ale měla v knihovně, tak jsem se na ní začala těšit.
      Ano, blog má nový vzhled. Nelíbí se ti? :D Já sama si nejsem jistá tím záhlavím.

      Vymazat
    2. Je krásný! Fakt se mi líbí, jak je jednoduchý, ale zároveň... prostě se mi líbí. Jen jsem si nebyla jistá, jestli jsem se dřív nedívala nebo jestli je to fakt změna...:)

      Vymazat
    3. Tak to jsem ráda, děkuju! :)

      Vymazat

Těším se na váš komentář! :)