neděle 9. března 2014

PROBLÉMY KNIHOMOLA: ČÁST I.

cuculetul.blogspot.com
1. Nedokážu sama sebe přesvědčit, abych si tu knihu nekupovala. Vždy odolávám pár dní, nakonec si jí však stejně pořídím. Nezáleží na tom, že na poličce na mě čekají desítky nepřečtených knih.
2. Nesnáším, když mi máma promlouvá do duše a snaží se mě přesvědčit, abych přestala utrácet za knihy a něco si ušetřila.
3. Vždy se naštvu, když si čtu a někdo na mě začne mluvit. Když mi chtějí něco důležitého, tak to ještě překousnu, ale jakmile začnou padat otázky typu: "Co to čteš?", mám chuť jim jednu vrazit.
4. Nenávidím, když někdo mluví o knize a očekává, že jsem jí četla. A nenávidím to, co následuje, když řeknu, že jsem jí nečetla.

5. Zhruba polovina mé knihovny je prázdná, stejně mám strašný strach, že mi dojde místo na knihy.
6. Nikdy nevím, jakým způsobem knihy do poliček narovnat. Podle autora, žánru nebo barvy? Kdybych na to měla čas, tak mám každý týden knihovnu zorganizovanou jinak.
7. Nemám ráda (ale zároveň mám), když mě příběh tak strhne a já pak nejsem schopná začít novou knihu.
8. Když prší, tak se nemusím cítit špatně, že sedím doma a čtu si.
9. Nesnáším, když si někdo vybírá knihu na základě počtu stránek. Přesně tenhle typ jsou někteří moji spolužáci, kteří přečtou maximálně 150 stran a ještě si při tom stěžují, že je to dlouhé a nudné. A já tiše sedím a přemýšlím, co sakra za příběh se vejde do tak malého počtu stran.
10. Jsem naštvaná, když někdo v mém okolí přečte víc knih než já.

Další část již brzy, napadá mě toho velká spousta!

17 komentářů:

  1. Parádní článek! :) souhlasím se všemi body, jako kdyby jsi mi mluvila z duše. Těším se na další část! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky souhlasím se vším :) ale ze všeho nejvíc s 10tkou, to nenávidím! :D

    OdpovědětVymazat
  3. Máš naprostou pravdu :D Jen já mám pětku naopak, nevím, kam je mám skladovat, páč všude je plno (asi trochu přeskládám plyšáky, abych si udělala místo O:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Souhlasím. :D Já spíš řeším, že má knížka moc málo stránek než hodně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Malý počet stran občas není na škodu, když je to kniha, která se mi nelíbí. Ale jinak to mám stejně :)

      Vymazat
  5. Ta devítka uplně moje třída. :D

    OdpovědětVymazat
  6. :-D :-D skvělé. Teď mě nejvíc deptá dvojka, poslouchám to při každém nákupu :) Těším se na pokračování

    OdpovědětVymazat
  7. Kdyby mě doma buzerovali za to, že si kupuji tolik knížek, asi by mě to vážně štvalo. Ale v tomhle směru to mám doma docela fajn - mamka je taky velká čtenářka, takže s kupováním knížek nemá problém. Je ráda, že si koupím nějakou tu knížku a neutratím to za blbosti jako má sestra, jop. :) Spíš mě buzeruje, že si půjčuju moc knížek z knihovny, když to pak nestíhám číst. :D
    Já občas když si čtu a někdo na mě začne mluvit, tak ho vůbec nevnímám. :D Až po chvíli mi dojde, že na mě někdo mluví. :D A na větu "Co to čteš?" začínám být alergická, obzvlášť když se mě ptá někdo, kdo jinak skoro vůbec nečte. To většinou pak odpovím jen "Knížku." :D Vždycky tím danou osobu naštvu, ale aspoň se už nevyptává, jop. :) Nesnáším totiž, když mám někomu vysvětlovat o čem to je, hlavně když vím, že mu to je ve skutečnosti vlastně jedno. :)
    Co se týče čtvrtého bodu - to se mi moc často nestává. :D
    Taky se obávám, že brzo nebudu mít knihy kam dávat. Bohužel je to u mě ale celkem reálné, no.
    Dřív jsem knihy přerovnávala celkem často, ale asi před půl rokem jsem si to srovnala tak trochu podle žánru a zatím to tak zůstalo. Uvidím po březnu, tenhle měsíc mám v plánu nakoupit víc knih, takže tentokrát budu asi přerovnávat. Ale ještě nevím jak. :D :)
    Začít novou knihu po nějaké vážně dobré a mít s tím problém, to se mi taky stává. Většinou si pak dám chvilku od čtení voraz a shlédnu rozkoukané seriály. Nebo sepíšu na danou knihu recenzi, což mi pomůže v urovnání myšlenek a pak se můžu pustit do něčeho dalšího. :)
    S tím deštěm - mám stejné pocity. :D Nesnáším, když se mě vyptává kamarádka, co jsem dělala o víkendu, když bylo venku tak hezky, já jí řeknu, že jsem si četla a ona na mě tak divně zírá. No a co? Tak jsem si četla. Prostě mi to přináší větší radost než běhat někde po venku.
    U mě ve třídě lidi buď čtou nebo nečtou. Když čtou, je jim celkem jedno, jak dlouhá kniha je. Pokud nečtou, projeví se to akorát u povinné četby, kdy chtějí vždycky to nejkratší dílo. A přesto to nakonec nečtou a portfolio si stáhnou z netu, takže...
    A to jsem já taky! :D Vždycky mě to hrozně žere a nechápu, jak toho daná osoba mohla přečíst tolik. :D
    Uf... To je zase dlouhý komentář. :D Promiň. :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezký komentář! :D
      Naši už jsou taky více méně v pohodě, přesto si mje milovaná maminka občas neodpustí komentář.
      Mě se právě vždycky ptají ty největší ignoranti na to, co čtu. Zásadně odpovídám, že knížku, nebo písmenka co tvoří věty, a že by si to taky občas měli zkusit. Přemýším, že si pořídím nějaký obal na knihy, co bude říkat: GO AWAY, I'M READING. Někteří hlupáci by ale byli schopní se mě zeptat, co to znamená :D
      Já se občas cítím blbě, že je venku krásně (dneska) a já sedím doma. Jenže je to pro mě mnohem lepší, než jít ven, opíjet se a udržovat konverzaci, která mě ve skutečnosti nezajímá.

      Vymazat
    2. Díky. :D
      Jasně, to chápu. :)
      "Písmenka co tvoří věty" - taky dobrá odpověď. :D Hej, ten obal bych taky brala. :D No, u nás by snad věděli, co to znamená, jop. :D
      Někdy si říkám, že bych mohla jít ven, ale to zas nemám s kým - do školy totiž dojíždím, takže mám všechny kamarády mimo mé bydliště. A jít se opíjet - o to taky vážně nestojím. Pro moje spolužáky a vlastně i kamarády je nepochopitelné, že nechci pít. Prostě jsem se zapřisáhla, že alkohol pít nebudu a toho se chci držet. Nevidím v tom žádný smysl. A také bych velice těžko hledala člověka, se kterým bych mohla vést konverzaci, málokoho zajímá to, co mě. Já jsem celkově spíš ten typ člověka, co je rád někde v klídku a sám než v nějakém davu. :)

      Vymazat
    3. Přesně tak! Jsi můj soul mate nebo tak něco :D Taky jsem rozhodnutá nepít, daří se mi to. Mám k tomu takový speciální osobní druh odporu.

      Vymazat
    4. Jo, vypadá to tak! :D Mně se to též daří a určitě bude dařit i dál. To já taky. :)

      Vymazat
  8. Nedávno jsem psala podobný článek :) S některými body souhlasím, ale volno v knihovně mám málokdy a když ano, tak jen chvíli :) A počet stránek neřeším, i na 150 stránkách se dá napsat něco skvělého a s myšlenkou :) O přerovnávání knih nemluvě to je vždycky horor vymyslet co s tím. Jinak když prší je to fajn, ráda si zalezu s knížkou pod peřinu, ale když je venku hezky, tak ráda chodím ven, takže jsem tak někde na půl :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já počet stran taky neřeším, jen mě štve, když si na základě toho lidi vybírají knihy. Nezáleží jim na příběhu, jen na počtu stránkách.

      Vymazat
  9. Super článek, souhlasím s tebou a těším se na další ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Jediné s čím nesouhlasím je to místo v knihovně, já už tam totiž žádné nemám, takže si koupím knížku a celou dobu přemýšlím, kam jí strčím, vždycky se tam ještě nějak vejde...

    OdpovědětVymazat
  11. Článek na jedničku :) Shodnu se s tebou ve většině bodů a nebudu jediná :D

    OdpovědětVymazat

Těším se na váš komentář! :)